Egypt - Hurghada

Psalo se 7.Listopadu. Čas 00:05 a Jirka Vrána opouštěl vzletovou plochu v Praze v letadle Boeing 747-800. Byla mlha a bylo prt vidět, ale piloti to zvládnuli. Čekal nás asi pětihodinový let. Letovou hladinu jsme nabírali poměrně dlouho. Tak jsem měl trochu myšlenky, ale dalo se to zvládnout. Když jsme se blížili k Egyptu okolo čtvrté ranní vycházelo už sluníčko. V dálce jsem zahlídnul obrysy pyramid. Možná to byly hory, ale já v tom viděl pyramidy. Když jsme přistáli v Hurghádě, přeřídili jsme si hodinky o hodinu vpřed. Na letišti nás přivítal nějaký arabáč, zástupce naší cestovky. Zaplatili jsme vízum a mazali na hotel. Jeli jsme nějakou rádoby dodávkou a celou cestu asi 20 minut jsem nevěřil svým očím. Všude bordel, špína, rozestavěné domy. A to lešení? Na to bych nevlezl. Sem tam nějaké lepší auto i Octavii jsem tam viděl.

Dorazili jsme na hotel a tam už to bylo lepší. Hotelový komplex byl čistý, upravený a všude se zelenal trávník, různé kytky a keře. Asi po dvou hodinách spaní na stole a čekání na pokoj jsme se ubytovali a šup do moře. Hnedka jsme se potápěli. Na to je Egypt opravdu krásný. Všude barevné rybky, překrásné korálové útesy a jiní živočichové. Bylo se opravdu na co dívat. Za pár hodin jsme zjistili, že 90% hostů je Ruská klientela. Samé blondýnky v podpatkách, sukničky, kraťásky. Věřte, bylo se taky na co dívat. Jídlo ačkoliv někdy chutnalo dobře tak jsme se stejně posrali :-) Alkohol ten byl opravdu zajímavý. Johny Waller, Vodeka, Ruum. Sprite a Cola to se muselo ředit se sodou jinak to bylo moc sladký. Člověk si nakonec zvykne. Naštěstí jsem měl sebou Slivovičku tak jsme desinfikovali.

Druhý den jsem zavítali na hotelovou disko a opravdu pěkná diskotéka. Chvílemi jako diskotéka v Rusku, protože hráli pro ty rusáky jejich písničky. Parket plný ruských koček :-D Vzal jsem fotoaparát a utíkal tam, že to musím nafotit klukům, aby taky viděli co tam bylo za holky. Hodně mě zaujala jedna černovláska v podpatkách v krátkých šatech. Tak jsem jí tajně fotil, ale stejnak si toho všimnula. My jsme tam byli tři klucí český snad jediný. Netrvalo dlouho a tři ruský holky, i s tou černovláskou co jsem fotil, přišli jestli půjdeme tančit. Byla to poslední píseň. Tak proč ne ? Když jsem na tu neznámou dívku promluvil anglicky What's your name? Neřekla nic. Jen nějaké nepanimáju bo co :-D Tak jsem hnedka věděl, která bije. Anglicky to asi nepůjde. Pomocí posunků a zvuků jsem zjistil, že se jmenuje Nasťenka :-D Jeden kamarád trochu gavaril pa rusky tak domluvil, že se půjdeme koupat společně v 8.30. Samozřejmě jsme tam nepřišli, protože jsme ještě hajali. Přes den jsem jí párkrát zahlídnul a mávala s krásným úsměvem. Večer jsme se potkali opět na diskotéce a to už jsme se bavili tak trochu víc. Šli jsem se projít k moři a já dával pozor jako ona mluví a učil se. Ptal se jak se řeknou různé věci, ona se zas ptala mě. Vytvořili jsme společně něco jako Českoruštinu :-D Trochu mi pomohla ještě moje sestra, která umí gavarit.

S Nasťenkou a jejími kamarádkami jsme se scházeli už každý den. Měli jsme svojí partu a bylo to moc fajn. Pořád jsme se smáli a za pár dní jsem se naučil mluvit základy rusky. S Nasťenkou jsem se sblížil trochu více. Nechci to tady nějak rozebírat. Byla to moc moc skvělá dovolená. Poslední chvilky tam nebyly zrovna veselé. Těžko se odchází když vám pláče v náručí. Nazval bych to velice krásným románem na který budeme oba určitě vzpomínat. Svět je opravdu velký a vzdálenost přes 3000 km je opravdu velká. Sbohem Nasťo, sbohem Hurghado!

Je to jen pár fotek. Takový přehled :-)